žánr - absudní groteska
autor – Ludvík „Říha“ Řeřicha; volně na motivy knihy Johna Kenedy Toola - Spolčení hlupců
druh loutek – manekýni
Hra se původně jmenovala Do práce? Po přehlídce jsme ji přejmenovali na Kolo štěstěny…
Kolo štěstěny se neslo v pochmurné atmosféře šedivého příšeří a manekýni se více než čemukoli jinému podobali špatně pohyblivým zrůdičkám… Také hudební složka byla celkově upozaděna z původní písňové formy předchozích her na „hudbu na pozadí“ či remaky obecně známých melodií. Přesto byla celkově hra nepochybně zajímavá. Kámen úrazu ale tkvěl v tom, že náročnost výroby manekýnů nás všechny nepříjemně překvapila, a když už konečně byly všechny loutky hotové, zbylo jen velmi málo času na precizní nazkoušení náročného způsobu hry s nimi. Loutka manekýna v životní velikosti je totiž tzv. dvoumužná. Jeden nebožák si ji speciálním postrojem zavěsí na tělo a jednu ruku vrazí do rukávu loutky. Druhý nebožák vede hlavu a dělá druhou ruku. A tak se není čemu divit, že největším hereckým překvapením byla vlastně scéna „mladistvého delikventa“, který ač loutka, hraje na kytaru, zpívá a scatuje.
Obsah:
Ignác je doktorem filozofie, ale v životě se mu nedaří. To vlastně není až tak úplně pravda… On je to vlastně nemehlo, netáhlo a simulant, kterého vyhodili z práce i v městské knihovně a dokonce mu sebrali i legitku. A tak Ignác sepisuje svou jasnovidnou obhajobu lidstva, která mu má přinést nehynoucí slávu. Živí ho jeho matka, které pomalu dochází trpělivost a peníze a která své zklamání utápí v lihových nápojích a ráda to míchá. Jednoho dne je Ignác opět vyštván, aby si hledal práci, a věci se náhle dají do pohybu. Coby maskovaný prodejce párků se dostane až do Baru Rozkoš, kde ambiciózní servírka při striptýzu odhaluje své mladé tělo v naději na lepší budoucnost. A v této špeluňce nevalné pověsti dostává Ignácův život nečekaného naplnění.
Přehlídky:
Pražský tajtrlík 2010
Loutkářská Chrudim 2010
Ocenění:
Porota na přehlídce Pražský tajtrlík 2010 problém hry vlastně pojmenovala celkem jasně: „Proč vlastně hrajete tenhle kus loutkami? Jejich možnosti v tomto provedení dokonce zaostávají za možnostmi živých herců.
A přitom kouzlo loutek je přeci v tom, že si mohou dovolit provést to, na co živý herec může stěží pomyslet.“ A měli bohužel pravdu, nikdo už se s Ignácem tahat nechce…
Dobové složení souboru a obsazení:
Scénář, režie, výprava, loutky, osvětlovač: Ludvík „Říha“ Řeřicha
Ignác: Matin „Márty“ Choc
Matka: Vlaďka „Bímová“ Bímová
Mladistvý delikvent, policejní inspektor, hudba, kytara, zpěv, scat: Jan „Prochor“ Procházka
Seržant Hamada, papoušek, zpěv: Hanuš „Hany“ Tylich
Servírka, zpěv: Helena „Hellie“ Kreisingerová
Párkař, buddhistický mnich: Pavlík „Google“ Vrzák
Hudba,klávesy,hlas v baru: Kateřina „Kachna“ Bímová
Bicí: Michal Uhrin
FOTOGALERIE