O čertovi. 2010-2011

pohádka
autor – Ludvík „Říha“ Řeřicha; na motivy knihy Pavla Čecha - O čertovi
druh loutek – malí manekýni

Po sérii her určených především dospělému divákovi se Na holou vrátili zpět k pohádce. Hlavním impulzem vzniku této hry ale nebyl stesk po dětském smíchu a zářících očkách, ale především možnost odjet s ní takové malé „turné“ po rumunském Banátu, tedy oblasti kolem Dunaje u hranic Rumunska se Srbskem, kde se v 19. století usídlila početná česká komunita a kde dodnes přetrvalo 6 ryze českých vesnic udržujících živý český jazyk a české zvyky. A českým krajanům přeci nepojedeme hrát nějaké pochmurné absurdistány, těm připravíme pěknou čertovskou pohádku. Tedy, to jsme si alespoň mysleli…
Hra O ČERTOVI měla z hlediska výpravy a nastudování od začátku nastaveny jasné limity – musí se celá vejít do jednoho auta. Herce vem čert, ti půjdou pěšky, ale kulisy, loutky a světla se musí bezpečně všechny nacpat do „Pašíka“ (samozřejmě, rozumějte – Volkswagen passat…). Zároveň bylo jasné, že hlavními diváky budou děti, takže volba padla na pohádkový žánr. Jemný příběh o napravení zlobivého pekelníčka, který tak dlouho schovává kominíkům štětky a lidem ucpává komíny, až se z toho všeho nakonec zamiluje a napraví. Hezké, že? S čím jsme ale nepočítali je fakt, že někde stále ještě JE čert zosobněním zla, satana a božího trestu a že nápis „O ČERTOVI“ se bude na našem elegantním černém plakátě s holou řiťkou a nápisem NA HOLOU velmi efektně vyjímat. Zvláště takhle před natřískaným kostelem v neděli kolem poledního… (ehm…jestli tam vydržel viset 20 minut?) Nakonec se jako efektnější svolávací prostředek ukázal Pavlík s bubnem, který po mši před kostelem vždy představení vybubnoval, a lidé přišli a hrálo se a smálo a pak dlouho povídalo… Zážitky na „Divadelní expedici Banát 2010“ jsou opravdu silné a krásné.

Obsah:
Čert Florimón se musí z teploučkého pohodlí pekla vydat na svět, protože povinnost je holt povinnost a čerti vlastně nemají kominíky vůbec rádi, takže je třeba jim na střechách pořádně zaškodit, a protože je Florimón nejvíc mladší, musí se do světa vydat on. Na střechách to ale pěkně fouká, zvláště takhle v zimě, to v domečku u kominice Tradamily, tam je teploučko a voňavo. A kominická čapka by mu vlastně celkem slušela – jak to ale všechno zaonačit? No, nechte se překvapit.

Přehlídky:

Pražský tajtrlík 2011
1. doporučení na Loutkářskou Chrudim 2011

Ocenění:

Kateřina „Kachna“ Bímová – cena za hudbu; Pražský tajtrlík 2010
Jan „Prochor“ Procházka – cena za nejlepší herecký výkon; Pražský tajtrlík 2010

Dobové složení souboru a obsazení:

Scénář, režie, výprava, loutky, osvětlovač: Ludvík „Říha“ Řeřicha
Florimón, čerti, kominík Pepa, kytara: Jan „Prochor“ Procházka
Tradamila, čerti, ptačí matka, ruchy: Vlaďka „Bímová“ Bímová
Pták, čerti, ruchy: Hanuš „Hany“ Tylich
Kominík Fanda, čerti, ruchy: Pavlík „Google“ Vrzák
Hudba, akordeon, citera, zpěv: Kateřina „Kachna“ Bímová
Čerti, ruchy: Hana „Hančí“ Bímová

FOTOGALERIE